Příležitost posunout českou klimatickou politiku k lepšímu!

Česká vláda právě připravuje dlouhodobou strategii, jak bude Česká republika řešit změnu klimatu. (Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu, NECP ). Povinnou součástí přípravy jsou i veřejné konzultace. Jako občané České republiky tak máme možnost ovlivnit zásadní strategický dokument!

Chcete se zapojit a nevíte jak do toho? Máte dvě možnosti!

Připomínky můžete posílat do 29. února 2024!

Chci odeslat připomínku prostřednictvím Greenpeace!

0%
Jméno *
Příjmení *
E-mail *
Telefon *
Datum narození *

Podepsat

Vyplněním formuláře souhlasím, že za mne a mým jménem Greenpeace vyplní tyto připomínky do formuláře „Veřejná konzultace k aktualizaci Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu“ Ministerstva průmyslu a obchodu.

Vyplněním formuláře souhlasíš se zpracováním osobních údajů.

Klíčové nedostatky v navrhované české strategii ochrany klimatu

  • Plán podceňuje potenciál energii z větru a slunce

    Plán podceňuje potenciál energii z větru a slunce

    Cíl pro obnovitelné zdroje energie (30 % v roce 2030) neodpovídá možnostem České republiky a měl by být zvýšen minimálně na 33 %, abychom férově přispěli k naplnění celoevropského cíle. Plán by měl cílit na vyšší výrobu elektřiny z větru a slunce v roce 2030.

  • Chybí řešení sociálních dopadů zelené modernizace

    Chybí řešení sociálních dopadů zelené modernizace

    Současná podoba plánu nepopisuje rizika rozšiřování energetické chudoby, navíc staví na starých datech z roku 2016.  V plánu chybí především komplexní analýza sociálních dopadů, konkrétní modernizační politiky a opatření mimo uhelné regiony.

  • Konec uhlí do konce roku 2033 nemá plán ani  harmonogram

    Konec uhlí do konce roku 2033 nemá plán ani  harmonogram

    Není dostatečně popsán postup a harmonogram odklonu od uhlí do roku 2033 a náhrada tohoto paliva. V plánu je zmíněné celkové utlumení využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033, neřeší se zde ale už samotná těžba uhlí a postupné uzavírání a ukončení provozu jednotlivých uhelných dolů. Potřebujeme přesné kroky, plán a harmonogram. 

  • Plán neřeší adaptaci na změnu klimatu

    Plán neřeší adaptaci na změnu klimatu

    V dokumentu nejsou dostatečně popsány adaptační politiky a opatření a plán nezohledňuje relevantní zranitelnosti energetické infrastruktury a rizika dopadů změn klimatu, které mohou ohrozit dosažení cílů v plánu stanovených.

  • Chybí plán konce dotací do fosilního průmyslu.

    Chybí plán konce dotací do fosilního průmyslu.

    V roce 2020 jsme různé druhy fosilních paliv dotovali částkou 229,45 miliard korun, z čehož nejvíce prostředků získalo uhlí 158,22 miliard korun.

    Plán neřeší jak tyto dotace sníži a zároveň nedostatečně řeší srovnatelnou podporu pro bezemisní obnovitelné zdroje, které jsou neúčinnějším řešením klimatické krize.

Proč je důležité se zapojit?

Jak postupovat, pokud chcete vyplnit připomínky k Národnímu energeticko klimatickému plánu sami?

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo pro připomínky formulář, který najdete zde.

Inspiraci, respektive naš připomínky najdete níže.

Pokud s našimi výhradami souhlasíte a nemůžete trávit čas vyplňováním formuláře, vyplníme jej za vás.

Shrnutí připomínek k Vnitrostátnímu plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu

K  Vnitrostátnímu plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu (NECP) zpracovaly obsáhlé připomínky nevládní organizace věnující se energetice v Klimatické koalici a v Zeleném kruhu.

Přípomínky jsou řazeny dle formuláře Ministerstva průmyslu a obchodu. Vzhledem k formátu formuláře jsou připomínky představeny společně s komentářem k dané otázce.

Postihuje dle vašeho názoru návrh aktualizace Vnitrostátního plánu ČR všechny relevantní oblasti a ...

…dostatečně odráží vývoj v porovnání s aktuálně platným dokumentem schváleným v roce 2020?

Ačkoli máme k plánu výhrady, postihuje podle nás všechny oblasti.

  • ❌ jsou postihnuty všechny relevantní oblasti
  • ✅ je postihnuta většina relevantních oblastí
  • ❌ relevantních oblastí spíše postihnuté nejsou
  • ❌ většina relevantních oblastí není postihnutá

 

Je možné doplnit komentář, necháváme na vašem uvážení. My bychom nechali pole volné.

Jaké aspekty, respektive oblasti, nejsou dostatečně obsaženy/reflektovány a měli by být detailněji popsány v rámci finální verze dokumentu? ...

…Jaké aspekty, respektive oblasti, jsou naopak dostatečně obsaženy/akcentovány?

  • 👉 Není dostatečně popsán postup a harmonogram odklonu od uhlí do roku 2033 a náhrada tohoto paliva. V plánu je zmíněné celkové utlumení využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033, neřeší se zde ale už samotná těžba uhlí a postupné uzavírání a ukončování provozu jednotlivých uhelných dolů. 
  • 👉 Není dostatečně popsán problém energetické chudoby (analýza staví na datech z roku 2016, tedy dlouho před energetickou krizí a době výrazně nižších cen energií, než dnes). Nejsou popsána rizika rozšiřování energetické chudoby ve spojitosti se závislosti na fosilních palivech. Nedostatečné je také popsáno řešení energetické chudoby a dokument neobsahuje konkrétní opatření.
  • 👉 V plánu chybí komplexní analýza sociálních dopadů transformace a nerozvádí konkrétní politiky a opatření mimo uhelné regiony.
  • 👉 V dokumentu chybí konkrétní cíl, přesný časový plán a konkrétní opatření pro postupné ukončení stávajících dotací na fosilní paliva.
  • 👉 Dokument neuvádí podrobnosti o investičních potřebách a zdrojích financování navrhovaných politik a opatření. 
  • 👉 V dokumentu nejsou dostatečně popsány adaptační politiky a opatření, plán nezohledňuje relevantní zranitelnosti energetické infrastruktury a rizika dopadů změn klimatu, které mohou ohrozit dosažení cílů.

Vnitrostátní cíle – Snižování emisí uhlíku

Odpovědi v otázce jsou velmi omezující, proto se zaměřme na komentář.

  • ❌ cíle jsou vysoké a neodpovídají potenciálu a možnostem ČR
  • ❌ cíle jsou spíše vysoké, avšak odpovídající potenciálu a možnostem ČR
  • ❌ cíle jsou dostatečné/odpovídající potenciálu a možnostem ČR
  • ✅ cíle jsou spíše nízké, avšak odpovídající potenciálu a možnostem ČR

 

Komentář a zásadní doplnění odpovědi:

  • 👉 V možnostech chybí odpověď “cíle jsou spíše nízké a nevyužívají potenciál a možností ČR“
  • 👉 Chybí cíl dosažení klimatické neutrality ČR nejpozději do roku 2050.
  • 👉 Cíl pro obnovitelné zdroje energie (30 % v roce 2030) neodpovídá možnostem České republiky a měl by být zvýšen minimálně na 33 %, abychom férově přispěli k naplnění celoevropského cíle. Plán by měl cílit na vyšší výrobu elektřiny z větru a slunce v roce 2030.
  • 👉 Česká republika by v zájmu posilování své energetické nezávislosti a kvality životního prostředí měla využít realistické možnosti rozvoje obnovitelných zdrojů. Energetický scénář zvolený pro aktualizaci dokumentu nezahrnuje optimální čerpání potenciálu obnovitelných zdrojů do roku 2030. Proto je vhodnější ve finální verzi plánu využít vyšší scénář, který byl původně zvažován nebo přímo odborně podložený potenciál do roku 2030: 
    použitý scénář     vyšší scénář*     odborný scénář**
nové FVE 2030 (GW)     8     12     15
nové VtE 2030 (GW)     1,2     1,7      2

 

*vyšší scénář, který byl zvažován

**odborně spočítaný potenciál, viz studie:

Vnitrostátní cíle – Energetická účinnost

U odpovědi je ve své podstatě opět důležitější komentář, než pouhá odpověď z relativně omezeného výběru.

  • ❌ cíle jsou vysoké a neodpovídají potenciálu a možnostem ČR
  • ❌ cíle jsou spíše vysoké, avšak odpovídající potenciálu a možnostem ČR
  • ✅ cíle jsou dostatečné/odpovídající potenciálu a možnostem ČR
  • cíle jsou spíše nízké, avšak odpovídající potenciálu a možnostem ČR

 

Komentář k doplnění: 

  • 👉 V plánu se uvádí, že cíl, který si Česko stanovuje, znamená pokles konečné spotřeby energie z 1064 PJ na 846 PJ v roce 2030. Zároveň se však v plánu uvádí, že modelovaný scénář ukazuje problematičnost jeho dosažení. Je tedy otázka, proč si Česko stanovuje cíl, u kterého rovnou uvádí, že je problematické ho naplnit. V plánu se zdůrazňuje, že i při adopci ambiciózních politik a opatření, mj. i realizace progresivního scénáře renovace budov, vede vývoj konečné spotřeby k hodnotě 945 PJ do roku 2030. Plán si tedy stanovuje cíl, jehož realizaci současně podkopává a zpochybňuje. 
  • 👉 Adekvátním příspěvkem ČR k cíli EU v oblasti energetické účinnosti, jak vychází ze směrnice o energetické účinnosti (EED) je snížení spotřeby primární energie o dodatečných 11,7% oproti 2020 BAU scénáři, jak je zmíněno i ve vládou schválených východiscích.

 

Vnitrostátní cíle – Energetická bezpečnost

Výběr z nabízených (omezených) odpovědí, opět je klíčový komentář:

  • ❌ cíle jsou vysoké a neodpovídají potenciálu a možnostem ČR
  • cíle jsou spíše vysoké, avšak odpovídající potenciálu a možnostem ČR
  • cíle jsou dostatečné/odpovídající potenciálu a možnostem ČR
  • ✅ cíle jsou spíše nízké, avšak odpovídající potenciálu a možnostem ČR

 

Podrobnější odpověď opět viz komentář: 

  • 👉 V možnostech chybí odpověď “cíle jsou spíše nízké a nevyužívají potenciál a možností ČR“
  • 👉 V plánu se v příslušné části uvádí, co se týče cílového stavu podílu jednotlivých paliv na hrubé výrobě elektřiny v roce 2040, u uhlí a ostatních tuhých neobnovitelných paliv 11-21 %, u jaderné energie 46-58 % a u obnovitelných a druhotných zdrojů energie 18-25 %. Podíl uhlí vzhledem k plánovanému celkovému útlumu jeho využívání pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033 je tak relativně vysoký. Naopak podíl obnovitelných a druhotných zdrojů příliš nízký. Cíl pro podíl jaderné energie je nejen velmi vysoký, ale zároveň rovněž vzhledem ke komplikované a zdlouhavé výstavbě nových jaderných zdrojů i nerealistický. Ze stejného důvodu je problematické, když se v dokumentu uvádí, že pilířem energetické bezpečnosti ČR jsou právě jaderné zdroje umožňující řiditelný provoz (24/7) a mající vysoký faktor využití (85-90 %). Naopak lze přivítat to, že v dokumentu se uvádí, že cílem v oblasti dovozní závislosti je udržet dovozní závislost nepřesahující 65 % do roku 2030 a 70 % do roku 2040.

 

 

Vnitrostátní cíle – Vnitřní trh s energií

  • ❌ cíle jsou vysoké a neodpovídají potenciálu a možnostem ČR
  • ❌ cíle jsou spíše vysoké, avšak odpovídající potenciálu a možnostem ČR
  • ✅ cíle jsou dostatečné/odpovídající potenciálu a možnostem ČR
  • cíle jsou spíše nízké, avšak odpovídající potenciálu a možnostem ČR

 

Komentář:

  • 👉 V plánu je uvedeno, že pro Česko, je přístup na jednotný vnitřní trh základním přínosem členství v EU, což do velké míry platí i v energetice. V souvislosti s tím je pozitivní, že v dokumentu se píše, že ČR má za cíl udržení importní respektive exportní kapacity přenosové soustavy mimo jiné pro rok 2030 v poměru k maximálnímu zatížení na úrovni alespoň 30 %, respektive 35 %, což ve vyjádření k instalovanému výkonu odpovídá cíli na úrovni 15 %.

 

Vnitrostátní cíle – Věda, inovace a konkurenceschopnost

Opět velmi omezený výběr odpovědí, který nenabízí celou škálu variant:

  • ❌ cíle jsou vysoké a neodpovídají potenciálu a možnostem ČR
  • ❌ cíle jsou spíše vysoké, avšak odpovídající potenciálu a možnostem ČR
  • cíle jsou dostatečné/odpovídající potenciálu a možnostem ČR
  • ✅ cíle jsou spíše nízké, avšak odpovídající potenciálu a možnostem ČR

 

Komentář k doplnění:

  • 👉 V možnostech chybí odpověď “cíle jsou spíše nízké a nevyužívají potenciál a možností ČR“
  • 👉 V plánu se vyskytuje tabulka s prioritními oblastmi výzkumu, vývoje a inovací na základě Státní energetické koncepce. Jednou z nich je prioritní oblast účinnějšího využívání fosilních zdrojů energie. Tato prioritní oblast vzhledem k cíli celkového útlumu využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033 nedává smysl a bylo by lepší investovat do přechodu k oběhovému hospodářství s nulovými emisemi i v energeticky náročných odvětvích.

 

Politiky a opatření – Snižování emisí uhlíku

Jsou politiky a opatření v jednotlivých pěti dimenzích dostatečné pro splnění cílů na úrovni ČR?

  • ❌ politiky jsou dostatečné
  • ❌ politiky jsou spíše dostatečné
  • politiky jsou spíše nedostatečné
  • ✅ politiky jsou nedostatečné

 

Existují politiky a opatření, které v dokumentu chybí?

  • 👉 Chybí politiky a opatření směřující k naplnění cíle pro OZE do roku 2030, včetně oblasti urychlení povolovacích procesů a akceleračních zón či podpory komunitní energetiky. Stěžejní předpoklad rozvoje obnovitelných zdrojů a nasazení moderních přístupů je posílení kapacity a flexibility přenosové a zejména distribuční soustavy pro připojování OZE. Důležité je také odstranění bariér v povolování nových zdrojů, které v současných podmínkách trvá příliš dlouho a je jedním z důvodů pomalého rozvoje zejména větrných elektráren. Zásadní krok je otevření trhu s podpůrnými službami v energetice, aby bylo možné využívat pro stabilizaci soustavy i nové technologie jako baterie, chytré řízení spotřeby či slaďování poptávky a nabídky.
  • 👉 Chybí opatření, která pomohou snižování poptávky po zemním plynu do roku 2030. 
  • 👉 Chybí specifikace opatření směřující k diverzifikaci dodávek jaderného paliva, výstavbě nových reaktorů a dlouhodobého nakládání s jaderným odpadem. 
  • 👉 Vzhledem k snižování závislosti na ruské ropě a přechodu na nízkouhlíkové alternativy je třeba posoudit adekvátnost ropné infrastruktury.
  • 👉 Chybí informace o opatřeních vedoucích k dekarbonizaci v oblasti vytápění a chlazení.
  • 👉 Chybí nastavení konkrétní trajektorie k dosažení cíle pro LULUCF do roku 2030, které potřebuje být doplněno konkrétními dodatečními opatřeními k zajištění splnění tohoto cíle.
  • 👉 Je nutné doplnit konkrétní časový plán a opatření, která by měla vést k realizaci cíle zcela utlumit využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033. V dokumentu chybí konkrétní opatření, jak nahrazení uhlí dosáhnout.

Jsou zde obsaženy nějaké politiky a opatření, jejichž naplnění není reálné, nebo nepovedou s velkou pravděpodobností o očekávaným přínosům? V odpovědi případně rozlište jednotlivé dimenze Energetické unie.

  • 👉 Plánovaná výstavba nových jaderných reaktorů (dokončením výstavby nového jaderného zdroje v Dukovanech 2036 a dalších JZ v lokalitách Dukovany a Temelín do 40. let) s velkou pravděpodobností není reálná vzhledem k protahující se stavbě reaktorů i celkové finanční náročnosti podobných projektů. 

Politiky a opatření – Energetická účinnost

Jsou politiky a opatření v jednotlivých pěti dimenzích dostatečné pro splnění cílů na úrovni ČR?

  • ❌ politiky jsou dostatečné
  • ✅ politiky jsou spíše dostatečné
  • politiky jsou spíše nedostatečné
  • politiky jsou nedostatečné

 

Existují politiky a opatření, které v dokumentu chybí?

  • 👉 Není dosažen cíl pro konečnou spotřebu energie v roce 2030, je proto třeba identifikovat další opatření pro snížení spotřeby.
  • 👉 Chybějí informace o politikách a opatřeních zaměřených na oblast energetické chudoby včetně popisu podpůrných schémat a programů. Je potřeba zahrnout posouzení současné situace domácností a nastavit specifický měřitelný cíl. Také vysvětlit jak současná opatření v oblasti energetické dostupnosti a zvyšování energetické účinnosti již snižují energetickou chudobu.

 

Jsou zde obsaženy nějaké politiky a opatření, jejichž naplnění není reálné, nebo nepovedou s velkou pravděpodobností o očekávaným přínosům? V odpovědi případně rozlište jednotlivé dimenze Energetické unie.

Politiky a opatření – Energetická bezpečnost

Jsou politiky a opatření v jednotlivých pěti dimenzích dostatečné pro splnění cílů na úrovni ČR?

  • ❌ politiky jsou dostatečné
  • ❌ politiky jsou spíše dostatečné
  • ✅ politiky jsou spíše nedostatečné
  • politiky jsou nedostatečné

 

Existují politiky a opatření, které v dokumentu chybí?

  • 👉 Chybí také opatření pro posílení odolnosti energetického systému včetně opatření zaměřených na adaptaci energetického systému na změnu klimatu. 

 

Jsou zde obsaženy nějaké politiky a opatření, jejichž naplnění není reálné, nebo nepovedou s velkou pravděpodobností o očekávaným přínosům? V odpovědi případně rozlište jednotlivé dimenze Energetické unie.

  • 👉 V dokumentu se uvádí, že ohledně diverzifikace elektroenergetického mixu, která je jednou z hlavních politik a opatření k zajištění bezpečnosti dodávek energie v oblasti elektroenergetiky, je důležité zdůraznit roli jaderné energetiky, která by měla postupně převzít roli uhelné energetiky v elektroenergetické mixu (zejména tedy po roce 2035). Role jaderné energetiky jako náhrady za energetiku uhelnou není příliš reálná vzhledem ke zkušenosti k protahování výstavby jaderných reaktorů a jejich vysokou cenou. 

Politiky a opatření – Vnitřní trh s energií

Jsou politiky a opatření v jednotlivých pěti dimenzích dostatečné pro splnění cílů na úrovni ČR?

  • ❌ politiky jsou dostatečné
  • ✅ politiky jsou spíše dostatečné
  • politiky jsou spíše nedostatečné
  • politiky jsou nedostatečné

 

Existují politiky a opatření, které v dokumentu chybí?

👉 Z naší strany bez komentáře.

 

Jsou zde obsaženy nějaké politiky a opatření, jejichž naplnění není reálné, nebo nepovedou s velkou pravděpodobností o očekávaným přínosům? V odpovědi případně rozlište jednotlivé dimenze Energetické unie.

👉 Z naší strany bez komentáře.

Politiky a opatření – Věda, inovace a konkurenceschopnost

Jsou politiky a opatření v jednotlivých pěti dimenzích dostatečné pro splnění cílů na úrovni ČR?

  • ❌ politiky jsou dostatečné
  • ❌ politiky jsou spíše dostatečné
  • politiky jsou spíše nedostatečné
  • ✅ politiky jsou nedostatečné

 

Existují politiky a opatření, které v dokumentu chybí?

  • 👉 Chybí specifické národní cíle v oblasti výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti v souvislosti s přechodem k oběhovému hospodářství s nulovými emisemi. Nastavení politiky a opatření k podpoře projektů včetně energeticky náročných odvětvích.
  • 👉 Chybí specifikace reformy a opatření k mobilizaci soukromých investic potřebných k dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu. Potřeba rozšířit analýzu investičních potřeb tak, aby zahrnovala potřeby soukromého i veřejného financování celkově a po jednotlivých sektorech. Analýzu také doplnit přehledem zdrojů financování na národní, regionální a unijní úrovni.
  • 👉 Potřeba stanovení cíle, kterým je spravedlivá transformace české energetiky, dopravy a obecně ekonomiky směrem ke klimatické neutralitě v roce 2050 a stanovení nejefektivnějších a nejpotřebnějších opatření k jeho dosažení.
  • 👉 Financování prevence problémů a řešení nových výzev v oblastech bydlení, vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče souvisejících se změnou klimatu                      a vyplývajících z evropských klimatických politik, nikoli k řešení minulých krizí a současných nedostatků v těchto sektorech.
  • 👉 Financování mezinárodních klimatických fondů zaměřených na řešení dopadů změn klimatu, včetně chystaného fondu na kompenzaci ztrát a škod způsobených změnou klimatu v rozvojovém světě. Přitom nastavit výši příspěvků tak, aby reflektovala spravedlivý podíl České republiky na historických emisích skleníkových plynů.
  • 👉 V plánu chybí přesný časový plán a konkrétní opatření pro postupné ukončení stávajících dotací na fosilní paliva včetně cílu pro ukončení fosilních dotací do roku 2050.

 

Jsou zde obsaženy nějaké politiky a opatření, jejichž naplnění není reálné, nebo nepovedou s velkou pravděpodobností o očekávaným přínosům? V odpovědi případně rozlište jednotlivé dimenze Energetické unie.

👉 Z naší strany bez komentáře.

Popis současného stavu – Je dodatečně uveden popis současného stavu?

Je dodatečně uveden popis současného stavu?

  • ❌ popis současného stavu je dostatečný
  • ✅ popis současného stavu je spíše dostatečný
  • popis současného stavu je spíše nedostatečný
  • popis současného stavu je nedostatečný

 

Důležitý komentář k otázce:

  • 👉 Není dostatečně popsán problém energetické chudoby (analýza staví na datech z roku 2016, tedy dlouho před energetickou krizí a době výrazně nižších cen energií, než dnes).

 

Chybí dílčí oblasti, nebo jsou některé oblasti popsány nepřesně?

  • 👉 Bez komentáře z naší strany.

Odhady vycházející ze stávajících politik a opatření – Snižování emisí uhlíku

Jsou odhady vývoje jednotlivých pěti dimenzí do roku 2030 vycházející ze stávajících politik a opatření realistické?

  • ❌ odhady jsou realistické
  • odhady jsou spíše realistické
  • ✅ odhady jsou spíše nerealistické
  • odhady jsou nerealistické

 

Níže je možné doplnit případný komentář

  • 👉 Odhady pro OZE jsou nižší, než možnsot, které Česká republika má. Proto by měl být zvýšen cíl v této oblasti a tomu přizpůsobena opatření pro urychlení rozvoje OZE.
  • 👉 Vzhledem k rozšíření systému emisního obchodování na sektory dopravy a budov od roku 2027 je nezbytné zavádět opatření pro odstraňování energetické chudoby co nejdříve tak, aby se minimalizoval dopad zpoplatnění emisí na nízkopříjmové domácnosti.
  • 👉 Potřeba zajistit, aby adaptační priority, strategie, politiky, plány a úsilí odpovídaly předpokládané budoucí zranitelnosti a rizikům v oblasti klimatu na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků a dostupných nástrojů pro předvídání změn klimatu a včasné varování.

Odhady vycházející ze stávajících politik a opatření – Energetická účinnost

  • ❌ odhady jsou realistické
  • ✅ odhady jsou spíše realistické
  • ❌ odhady jsou spíše nerealistické
  • odhady jsou nerealistické

 

👉 Z naší strany bez dalších komentářů.

Odhady vycházející ze stávajících politik a opatření – Energetická bezpečnost

  • ❌ odhady jsou realistické
  • ✅ odhady jsou spíše realistické
  • ❌ odhady jsou spíše nerealistické
  • odhady jsou nerealistické

 

👉 Bez dalších komentářů.

Odhady vycházející ze stávajících politik a opatření – Vnitřní trh s energií

  • ❌ odhady jsou realistické
  • ✅ odhady jsou spíše realistické
  • odhady jsou spíše nerealistické
  • odhady jsou nerealistické

 

👉 Bez dalších komentářů.

Odhady vycházející ze stávajících politik a opatření – Věda, inovace a konkurenceschopnost

  • ❌ odhady jsou realistické
  • ✅ odhady jsou spíše realistické
  • ❌ odhady jsou spíše nerealistické
  • odhady jsou nerealistické

 

👉 Bez dalších komentářů.

Analytická základna – Je analytická základna dostatečná, nebo nějaké dílčí oblasti chybí, respektive nejsou dostatečně popsány?

  • ❌ analytické základna je dostatečná
  • ❌ analytická základna je spíše dostatečná
  • ✅ analytická základna je spíše nedostatečná
  • analytická základna je nedostatečná

 

Komentář je u této otázky klíčový a detailně popisuje problémy spojené s analytickou základnou:

  • 👉 Je potřeba poskytnout dodatečné analýzy k zranitelnosti a rizikům v souvislosti se změnou klimatu. 
  • 👉 Chybí detailní informace o předpokládaných socio-ekonomických dopadech tranzice a informace o opatřeních k podpoře spravedlivé transformace včetně zdrojů podpory v této oblasti a informací ohledně souladu s připravovaných Sociálním klimatickým plánem.
  • 👉 Chybí analýza řízení a provozu elektroenergetické přenosové a distribuční soustavy pro variantu vysoké produkce obnovitelných zdrojů v místě spotřeby a analýza možností dovozu a vývozu elektřiny pro různé varianty posilování přeshraničního vedení a vývoje zdrojové základny v relevantních zemích. 
  • 👉 Chybí analýza možnosti využití zemědělské půdy k pěstování energetických plodin (včetně vstupů pro výrobu bioplynu a biometanu) pro různé varianty rozvoje živočišné výroby.

 

Ostatní – Jaké jsou další důležité poznatky k obsahu, procesu přípravy atd., které byste rádi zdůraznili?

Jaké jsou další důležité poznatky k obsahu, procesu přípravy atd., které byste rádi zdůraznili? Buďte prosím co nejkonkrétnější a v případě komentování obsahu uveďte konkrétní části, kterých se Váš komentář týká.

  • 👉 Výstupy modelování by měly být veřejně dostupné jako otevřená data ve srozumitelné formě.
  • 👉 V aktualizaci dokumentu, který byl Evropské komisi zaslán ku konci roku 2023 chyběla pasáž popisující proces jak byly do přípravy plánu zahrnuty místní samosprávy, občanská společnost a veřejnost. Chybí tam shrnutí stanovisek různých aktérů a informace o tom jak byli jejich náměty zpracovány vrátane vypořádání připomínek z prvního kola veřejné konzultace. Výsledky veřejné konzultace jsou důležitou součástí procesu aktualizace dokumentu, proto je důležité, aby bylo uvedeno jak s nimi bylo naloženo. To je také důležité pro výsledky probíhajícího druhého kola veřejné konzultace.